Dubno 51
261 01 Příbram
tel.: +420 318 627 136
email: obecdubno@obecdubno.cz
ID datové schránky: w78b6tu
Ondřej Sedláček
Vrch Pichce (571 m n. m.) se nachází na okraji Příbrami při komunikaci spojující město s nedalekou dálnicí. Majitelem pozemků je obec Dubno. Jižní stráň pokrývá pestrá mozaika stepních a lesostepních stanovišť, které při úpatí přecházejí do vlhkých luk. Rozmanité biotopy hostí více než 50 druhů denních motýlů. Nalézáme zde druhy vázané na xerotermní stanoviště, světlé okraje listnatých lesů i mezofilní vlhké louky. Otevřené biotopy vyhovují početným populacím plazů i vzácným druhům rostlin. Křovinaté stráně hostí řadu ptačích druhů, které z běžné zemědělské krajiny rychle mizí. Vítáme Vás v nové rubrice webových stránek obce Dubno. Obsah o této zájmové přírodní lokalitě připravujeme, na konci února 2016 bude uveřejněn.
Do 50. let minulého století měl pozemek charakter obecních lad, tradičním hospodařením byla pastva a drobné zemědělství. Později prostor sloužil jako cvičiště vojenské pěchoty. Činnost armády dokonale bránila nastupující sukcesi a prostorově i časově nepravidelné disturbance (sešlap, hloubení zákopů) podporovaly vznik zajímavých, strukturně heterogenních biotopů.
Od 70. let 20. století lokalita upadla v zapomnění a postupně zarůstala náletem. Příležitostně začala být na území využívána motokrosová i autokrosová dráha. Tyto aktivity alespoň na některých částech blokovaly rychlý nástup sukcese.
Na vlastní lokalitě jsme zjistili přes 40 druhů ptáků, z nichž nejdůležitější jsou druhy vázané na rozptýlenou zeleň, jinými slovy mozaiku solitérních stromů, křovin a otevřených ploch. Mezi ně patří krutihlav obecný, pěnice vlašská a ťuhýk obecný.
Ke dnešnímu dni jsme na Pichcích zjistili neuvěřitelných 52 druhů denních motýlů (včetně 6 druhů vřetenušek, které mají sice denní aktivitu, ale systematicky patří blíže k motýlům nočním). Zajímavá je druhová skladba – nalezneme zde druhy vázané na vyprahlé stepi (např. soumračník čárkovaný), křovinaté stráně a lesní okraje (např. okáč strdivkový) i druhy vázané na podmáčené stanoviště (např. celoevropsky chráněný modrásek bahenní a očkovaný), které jsou na lokalitě přítomné díky přirozeným prameništím. Lokalita je ale hlavně útočištěm mnoha relativně „obyčejných“ druhů, které však vlivem změn v krajině díky intenzifikaci zemědělství a lesnictví rychle mizí.
Z rostlin jmenujme orchidej vemeník dvoulistý nebo rostlinu vázanou na stepní stanoviště – zimostrázek alpský.
V podmáčených partiích se díky dvěma tůním podařilo vytvořit biotop pro rozmnožování obojživelníků – např. čolka obecného a horského, skokana štíhlého a kuňky obecné. Tůně hostí celou řadu bezobratlých živočichů, např. vážek.
Aktivní péče začíná v r. 2007, kdy bylo území vyhlášeno významným krajinným prvkem Motýlí step Pichce. Cílem je zastavit postupující sukcesi (postupný vývoj vegetace směrem k lesním biotopům) a obnovit větší část postupně degradovaných lesostepních i mokřadních společenstev. Současná socioekonomická situace však nedovoluje jednoduchý návrat tradičních forem hospodaření (především pastvy) ani obnovu vojenských aktivit. Přikročili jsme proto k náhradním formám péče, které simulují obdobné ekologické procesy včetně žádaných disturbancí (různých forem narušení). Hlavním úkolem je i nadále udržovat bezlesí na většině plochy a podporovat co největší rozmanitost stanovišť. Součástí péče je i propagace netradičních forem ochrany přírody.
V roce 2008 a 2009 bylo provedeno odstranění dřevin z většiny plochy, což vedlo k obnově prosluněných stepí i mokřadních stanovišť. V západní části území vzniknul prokácením tzv. střední les, tedy světlý, patrovitý porost, kde spodní etáž tvoří výmladkový les (buď výmladky z pařezů, nebo semenáčky) a vyšší patra několik kohort postupně dospívajících stromů.
Od roku 2008 byla zavedena mozaikovitá seč travních porostů. V degradovaných, druhově chudých travních porostech je prováděna na vrcholu vegetační sezóny tak, aby byly co nejvíce oslabeny konkurenčně silné druhy rostlin. Druhově pestřejší, xerotermní i mokřadní stanoviště jsou kosena až koncem vegetační sezóny (srpen-září). Každoročně je ovšem sečena jen zhruba polovina plochy území tak, aby případné negativní vlivy kosení nepostihly větší části populací hmyzu. Samozřejmostí je odvoz veškeré posečené biomasy mimo vlastní plochu.
Samotné sečení travních porostů však obnovuje druhově bohaté, květnaté louky a stepní stanoviště jen pomalu. Proto jsme již od roku 2007 v některých částech území podpořili aktivity motokrosařů. Byla vymezena optimální dráha s ohledem na charakter porostů, kde narušení půdního krytu a stržení drnu zásadně potlačuje expanzivní druhy trav. Na jaře jsou některé dráhy uzavřeny, jiné přesunuty a na opuštěných plochách pak probíhá jednoletá sukcese travních porostů. V létě je území pravidelně využíváno pro offroad rallye, jednorázová trasa je vedena i mimo stávající dráhy motokrosové. Tento typ disturbancí velice rychle a efektivně obohacuje druhovou rozmanitost i prostorovou strukturu travních porostů.
Smí se v podstatě vše, co je v souladu se slušným chováním. Cílem vyhlášení rezervace není omezit činnost lidí ve smyslu přístupu na lokalitu, naopak, lidé jsou zde vítáni. Dokladem je např. legalizace motokrosu na lokalitě, vítáme i cyklisty, lidi na koních a pěší turisty. Tyto aktivity dokonce můžou být potřebnou součástí péče o lokalitu (nepravidelný sešlap apod.). Nevadí ani pokud si natrhají luční kvítí do vázy, opečou buřty na vymezeném ohništi apod.. Vyhlášení rezervace by ale mělo zamezit případné zástavbě. V dalších letech plánujeme připoutání pozornosti návštěvníků pomocí exkurzí na lokalitu, samozřejmě počítáme s další řízenou péčí o lokalitu.
Péče o lokalitu je financována z Programu péče o krajinu MŽP ČR.
Obr. 1 - Vegetace vrchu Pichce nese lesostepní charakter, patrná je motokrosová dráha.
Obr. 2. Strukturně bohatý střední les s přístupem světla do všech vegetačních pater.
Obr. 3. Motokrosové aktivity, které probíhají především mimo vegetační sezónu, zásadně mění strukturu i druhové složení travních porostů.
Obr. 4. Letní offroad rallye – příklad skloubení zájmu ochrany přírody se zdánlivě neslučitelnými aktivitami člověka.
Obr. 5. Příklad mozaikovitého sečení travních porostů. Dobře patrná je dočasně opuštěná motokrosová dráha, která v letních měsících bohatě rozkvétá.
Obr. 6. Bělásek řeřichový je jarní motýl, na Pichcích se s ním setkáme od dubna do května.
Obr. 7. Modrásek bahenní. Jeho housenky se nejprve vyvíjí v květenstvích krvavce totenu (na obrázku), později parazitují v mraveništích, kde žerou larvy mravenců.
Obr. 8. Ohniváček celíkový patří k nejkrásnějším druhům na Pichcích.
Obr. 9. Okáč bojínkový je výrazným druhem časného léta, na Pichcích je velmi hojný. Na sousedních intenzivně sečených loukách ho však potkáme jen velmi vzácně.
Obr. 10. Čolek horský (samec vlevo) se pravidelně rozmnožuje v tůňkách na Pichcích.